Součástí života solitéra je získávání nových zážitků a zkušeností. Když si plníme své cíle, svá přání, získáváme nejen nové prožitky, ale i nové zdroje radosti a štěstí. Nedovedu si už představit žít život bez cílů, bez osobních výzev a bez těch úžasných pocitů, které pak přicházejí. Mezi ty, které jsem zvládla, patří například cesta na Bali. Stěhování z Ostravy do Prahy, ve věku,...
V písni „Mys dobrých nadějí“, zpívá Hanka Zagorová o porozchodovém čase. Zpívá o trápení, vzpomínkách ale i o budoucnosti. Celá píseň je krásná, mě však zaujala tato pasáž: „Je to jen hledání, svět nových možností.“ Když zůstaneme sami, přestanou platit veškeré nám doposud známé rovnice života. Chceme-li dál žít podle starého uspořádání, podle starých rovnic, tak to nefunguje. Období...
Na svém blogu, v článku „Proč jsem začala psát blog a proč právě o samotě“, se zmiňuji o tom, na co se mě lidé často ptají. Jednou z těch otázek je, jestli je mi smutno. Ne, dnes už není. Byly doby, kdy mnou smutek a osamělost doslova protékaly. Cítila jsem skutečně velkou vnitřní úzkost. Byla jsem mnoho let zvyklá na společnost, a to i doma....
Současné dění nás postavilo do nových situací. Učíme se žít plně online. Nakupujeme více přes internet. Děti se učí prostřednictvím TV, mailů, skypu atd. Mnoho zaměstnanců dostalo možnost nebo dokonce příkaz, pracovat na Home office. Mnozí stojí před otázkou jak pracovat z domova? Jak si udržet disciplínu? Jaké nástrahy na nás číhají? Jak pracovat, když jsme odloučeni od kolektivu?...
Po té co jsem nastoupila na svou cestu Samotářky, mi došlo, že ze všeho nejvíc potřebuji odvahu. Hodně odvahy. Bylo jasné, že můj život se bude měnit od základu a každá nová situace znamená volbu a tím pádem rozhodnutí a odvahu. Potřebovala jsem si ujasnit, kde budu pracovat, kde budu bydlet, jak budu řešit nové situace, jak vyřeším minulost...
Tento článek jsem napsala pro všechny účetní. Pro ty, které pracují z domova, kde jsou většinu času samy, pracují bez kolegů, bez osobního kontaktu s klienty a jsou tak většinu času odříznuté od světa. Napsala jsem ho ale také pro účetní, které pracují ve firmách nebo v účetních kancelářích, protože i ony se při této práci někdy cítí samy, zapomenuté...
Moc ráda píšu. Je to pro mě terapie. Zpočátku jsem psala jen tak, abych si utřídila své myšlenky. Když jsem prožívala nějaké temné období, zapisovala jsem si všechny pocity, postřehy a stížnosti a tím jsem je ventilovala ven. Bylo zajímavé se k zápiskům časem vrátit a připomenout si, jak hluboká pravda se skrývá za těmito slovy. Čas všechno zahojí. Nic...
ReniBrazi