Z rubriky SAMA v práci. Jak si účetní užívá Valentýna.

Článek jsem napsala pro všechny účetní, ale hlavně pro ty, které pracují z domova, kde jsou většinu času samy. I to je samota. Pracovat sám na sebe. Bez kolegů, bez osobních kontaktů s klienty. Odříznutí od světa a v návalu práce mít minimální kontakt s ostatními lidmi. Článek jsem pojala spíše vtipně a věřím, že se u něj hlavně pobavíte. Práce účetní je mi totiž velmi dobře známá a velmi blízká.

Takže, jak si vlastně účetní užívá Valentýna?

A nejenom Valentýna, ale všechny zimní radovánky. Většina lidí tento čas tráví tím, že hojně navštěvují plesy, řeší garderoby a dámy si vymýšlejí roztodivné účesy a líčení. Lidé jezdí často na hory, kde sjíždějí zasněžené sjezdovky a nastavují svou tvář slunci, které se třpytí na sněhu. Navštěvují whirlpool a saunu, aby se dostatečně vyhřáli a zrelaxovali. V neposlední řadě slaví Valentýna. Pátrají, čím by potěšili partnera, vymýšlejí srdíčková menu, sledují romantické filmy a jezdí na romantické večeře třeba až do Paříže.

Účetní to má ale úplně jinak

Ta je minimálně od ledna do dubna připoutána ke svému psacímu stolu, kde tráví podstatně víc než 8 hodin denně. Svou garderobu v této době vůbec neřeší a o roztodivnosti jejího účesu, nemůže nikdo pochybovat. Líčení spíše připomíná karnevalovou masku, protože jde především o zamaskování únavy. Sjíždí maximálně stránky o daních a svou tvář ve dne v noci nastavuje světlu monitoru, protože pobyt na slunci je pro ni scifi a nějaké náhradní záření je prostě potřeba.

Jejím partnerem pro Valentýna je šanon s papíry a jediné menu, které je schopna vytvořit jsou chipsy nebo sušenky rovnou z obalu. V lepším případě chleba s máslem. V horším případě hromada čokolády, zmrzliny nebo hranolky z Mc donalds, polité hojně tatarkou.

Pátraní si účetní užije také dosyta. Promění se téměř v detektiva, když se snaží přijít na to, co klient platil, jak to platil a jak to vůbec celé myslel. Výsledky často předčí její nejdivočejší představy. Klienty, kteří přinášejí doklady v krabici od bot, já naštěstí nemám ale slýchám o tom hororové příběhy. Tady pochvala těm mým .

Do sauny účetní chodit nemusí, protože horko je ji i tak a dostatečně se zpotí, kdykoli otevře salda. Co se týká whirpool, vybublá většinou velmi rychle sama. Vířivku k tomu nepotřebuje.

Když se účetní nechá ukecat a vyrazí za zábavou

Pokud se přesto na nátlak rodiny nebo přátel rozhodne navštívit některou výše zmiňovanou aktivitu, například ples, probíhá to dvěma možnými způsoby. V prvním případě je stejně celou dobu jako na trní a debaty o módě nebo politice ji v tu chvíli připadají naprosto bezduché a stejně celou dobu přemýšlí nad tím, „kde do prkýnka má tu chybu , že ji to nesedí“. Svým okolím je pak označena za velmi nudnou a nespolečenskou bytost.

V druhém případě se rozhodne, že si to tedy užije! Zapomene na práci a hezky se odreaguje. Následuje často nadměrná konzumace alkoholu, divoký tanec a v pozdních nočních hodinách a zoufalé výkřiky do tmy, že ten daňový zákon je fakt na h…..

Následující den trpí výčitkami a kocovinou a navíc nemůže pracovat. Proto se příště možná rozhodne, že nikam nepůjde nebo zůstane u limonády. No a co…., když jí to umožní hned druhého rána pilně pracovat

A proč vlastně tuto práci dělám 

Za prvé, nemusím mít strach, že bych zůstala bez práce. Jen malé procento populace má totiž kladný vztah k číslům a papírům, je ochotna být celý den připoutána k počítači a ťukat do klávesnice. Lidé často zastávají názor, že je to práce nudná.

Člověk je hodně odloučený od lidí a navíc je společensky velmi nezajímavá, protože pro většinu podnikatelů je účetní jen zbytečný náklad. Takže o nějaké společenské prestiži nemůže být ani řeč. Navíc ti, kteří to přece jen zkusili, často nevydrželi období daňového náporu a odcházeli se slovy: „Tohle opravdu nemám zapotřebí“.

Za druhé, vyhovuje mi rozvržení práce-nápor v zimě, v létě klidněji. Zimu nemám moc ráda, a tak mi nevadí být celou zimu u počítače. Naopak v létě, kdy venkovní kavárny a sluníčko lákají k relaxaci, si to hezky užívám.

Za třetí, fakt mne ta práce baví. Je to pro mě jako hrát počítačovou hru, kdy vkládáte data a na konci s rozbušeným srdcem čekáte jestli se to spáruje a sedne do sebe. Je to opravdu vzrušující.

Musím touto cestou poděkovat tvůrcům účetních softwarů, protože díky nim, je to i hra s detektivní zápletkou, neboť často musíte přemýšlet nad tím, jak  ten program dokáže něco takového vygenerovat. Musíte pak zkoumat nastavení programu a sestav, abyste na to přišli. Ta radost z vyřešení je nepopsatelná.

Za čtvrté, vyhovuje mi naprosto samostatná práce. Plánuji si práci podle dostupných požadavků klientů a úřadů, postupuji pěkně jeden úkol za druhým a s radostí splněné úkoly odškrtávám. Teda, pokud se neobjeví situace a ona se vždycky objeví, že někomu, něco hoří a potřebuje to teď hned, tzv. včera bylo pozdě. Na takové urgentní požadavky by měla být  odesílána automatická odpověď.

„Vážený  kliente, narušujete plán práce Vaší účetní a způsobujete ji tak újmu na fyzickém i psychickém zdraví. Za tento urgentní požadavek Vám proto bude fakturována ceníková položka se 100 % přirážkou.“

Možná si kladete otázku, kde jsem vzala čas v období daní, na psaní tohoto článku? Potřebovala jsem se odreagovat a odmítám se dopovat zmrzlinou, čokoládou nebo dokonce tatarkou. Hořce bych toho litovala.

Za pár měsíců se zase budou všechny účetní šťastně usmívat, užívat si léta, sluníčka, přátel a povedou naprosto přirozeně bezduché rozhovory v zahradních kavárnách, možná i v Paříži. A já nemám v plánu si to užívat v garderobě větší o 2 konfekční velikosti.

Na závěr Vám, milé účetní kolegyně přeji pevné nervy v daňovém období a sílu k odolávání daňovým nástrahám.

Solitér je pro mě ten, kdo umí být sám. Může zářit jako diamant nebo působit jako nádherný majestátní strom. Žít jako solitér a samostatně komponovat svůj život je pro mě jistý druh umění. Inspiruji druhé, aby našli nové zdroje štěstí a radosti. Můj příběh si přečtěte zde >>