Jak si účetní užívá Valentýna.

Účetní to má ale úplně jinak. 

Ta je minimálně od ledna do dubna připoutána ke svému psacímu stolu, kde tráví podstatně víc než 8 hodin denně. Svou garderobu v této době vůbec neřeší a o roztodivnosti jejího účesu, nemůže nikdo pochybovat. Líčení spíše připomíná karnevalovou masku, protože jde především o zamaskování únavy. Sjíždí maximálně stránky o daních a svou tvář ve dne v noci nastavuje světlu monitoru, protože pobyt na slunci je pro ni scifi a nějaké náhradní záření je prostě potřeba.

Jejím partnerem pro Valentýna je šanon s papíry a jediné menu, které je schopna vytvořit jsou chipsy nebo sušenky rovnou z obalu. V lepším případě chleba s máslem. V horším případě je to hromada čokolády, zmrzliny nebo hranolky z Mc donalds, polité hojně tatarkou.

Pátraní si účetní užije také dosyta. Promění se téměř v detektiva, když se snaží přijít na to, co klient platil, jak to platil a jak to vůbec celé myslel. Výsledky často předčí její nejdivočejší představy. Klienty, kteří přinášejí doklady v krabici od bot, jsem naštěstí nikdy neměla, ale slýchám o tom hororové příběhy. 

Do sauny účetní chodit nemusí, protože horko je jí i tak a dostatečně se zpotí, kdykoli otevře salda. Co se týká whirpool, vybublá většinou velmi rychle sama. Vířivku k tomu nepotřebuje.

Když se účetní nechá ukecat a vyrazí za zábavou.

Pokud se přesto na nátlak rodiny nebo přátel rozhodne navštívit některou výše zmiňovanou aktivitu, například ples, probíhá to dvěma možnými způsoby. V prvním případě je stejně celou dobu jako na trní a debaty o módě nebo politice jí v tu chvíli připadají naprosto bezduché. Stejně celou dobu přemýšlí nad tím, „kde do prkýnka má tu chybu , že ji to nesedí“. Svým okolím je pak označena za velmi nudnou a nespolečenskou bytost.

V druhém případě se rozhodne, že si to tedy užije! Zapomene na práci a hezky se odreaguje. Následuje často nadměrná konzumace alkoholu, divoký tanec a v pozdních nočních hodinách zoufalé výkřiky do tmy, že ten daňový zákon je fakt na h… a že ti, co ho vymýšlejí od stolu, nemají ani páru o tom, jak to funguje v praxi a že vymýšlejí furt nějaké kraviny, protože nemají nic lepšího na práci.

Následující den trpí výčitkami a kocovinou a navíc nemůže pracovat. Proto se příště možná rozhodne, že nikam nepůjde nebo zůstane u limonády. No a co…, když jí to umožní hned druhého rána pilně pracovat.

Proč tedy tuto práci dělám? 

Zaprvé, nemusím mít příliš obavy, že bych zůstala bez práce. Jen malé procento populace má totiž kladný vztah k číslům a k formulářům a je ochotna celý den sedět u počítače. Lidé často zastávají názor, že je to práce nudná a ubíjející.

Práce účetní je navíc společensky velmi nezajímavá. Většinou  jen sedíte u šanonů, necestujete, nechodíte na žádné pracovní akce a nepoznáváte moc nových lidí. Vlastně je to úplně naopak. Můžete naplno pracovat jen, když s nikým nemluvíte. A to chcete ze všeho nejvíc. Nemluvit, neslyšet a ať to odsýpá.

Ne každý toto zvládne. Dokonce i ti, kteří měli odvahu a odhodlání a přece jen to zkusili, velmi často nevydrželi období daňového náporu a odcházeli se slovy: „Tohle opravdu nemám zapotřebí“. A tak zůstávají jen velmi vzácné kusy. Téměř ohrožený druh.

Zadruhé, vyhovuje mi rozvržení práce. Nápor v zimě, v létě klidněji. Zimu nemám moc ráda, a tak mi nevadí být celou zimu u počítače. Naopak v létě, kdy venkovní kavárny a sluníčko lákají k relaxaci, si mohu víc užívat procházky i cestování.

Zatřetí, fakt mě ta práce baví. Je to pro mě jako hrát počítačovou hru, kdy vkládáte data a na konci s rozbušeným srdcem čekáte, jestli se to spáruje a sedne do sebe. Je to opravdu vzrušující.

Musím touto cestou poděkovat tvůrcům účetních softwarů, protože díky nim, je to i hra s detektivní zápletkou. Často totiž musíte přemýšlet nad tím, jak účetní program dokáže něco takového vůbec vygenerovat. Je třeba pak zkoumat nastavení programu a sestav, abyste na to přišli. Ta radost z vyřešení je nepopsatelná.

Začtvrté, vyhovuje mi naprosto samostatná práce. Plánuji si práci podle dostupných požadavků klientů a úřadů, postupuji pěkně jeden úkol za druhým a s radostí splněné úkoly odškrtávám. Teda, pokud se neobjeví situace a ona se vždycky objeví, že někomu, něco hoří a potřebuje to teď hned, tzv. včera bylo pozdě. Na takové urgentní požadavky je nejlepší asi odesílat automatickou odpověď.

„Vážený  kliente, svým požadavkem narušujete plán práce účetní a způsobujete jí tak újmu na fyzickém i psychickém zdraví. Za tento urgentní požadavek Vám proto bude fakturována ceníková položka se 100 % přirážkou.“

Všechno bude nakonec dobré. 🙂

Možná si teď kladete otázku, kde jsem vzala čas, v období daní, na psaní tohoto článku, když je to tak náročné. Povím vám to. Potřebovala jsem se odreagovat a psaní je pro mě příjemný relax. Nechci se dopovat zmrzlinou, čokoládou nebo dokonce tatarkou. Hořce bych toho litovala. Není příjemné užívat si léto v garderobě větší o další 🙂 dvě konfekční velikosti.

Všechny trable a stresy zase skončí. Odejdou postupně se zimou a za pár týdnů, měsíců se už zase budou všechny účetní šťastně usmívat, užívat si pohody, sluníčka, přátel a povedou naprosto přirozeně bezduché rozhovory v zahradních kavárnách, možná i v Paříži. 

Na závěr Vám milé účetní kolegyně přeji pevné nervy v daňovém období a sílu k odolávání všem nepříjemným nástrahám od klientů i zákonodárců. Také vám přeji sílu k boji s negativními myšlenkami. Buďte v dobré kondici, abyste si mohly užívat život nejenom po daňovém období, ale i teď.